14 cm hrubý minomet vz.18
 14 cm hrubý minomet vz.18
Od roku 1917 byly jednotky rakousko-uherské armády vyzbrojeny 9 cm minomety vz. 17. Byly to dobré zbraně jednoduché konstrukce a odpovídaly světovému průměru. Byl však pociťován nedostatečný účinek min proti pevnějším krytům a stavbám. Jako málo vyhovující byl hodnocen také dostřel . Proto byly vypsány specifikace pro konstrukci nového těžšího minometu. Dostřel měl dosahovat alespoň 2600 metrů a hmotnost miny měla být alespoň 15 kg. Konstrukcí zbraně byly pověřeny Škodovy závody v Plzni. Škodovka se vydala nejjednodušší cestou. 9 cm minomet byl patřičně zvětšen tak, aby jeho jednotlivé části byly ještě přiměřeně těžké pro přenášení obsluhou. Vznikla zbraň v ráži 14 cm, vystřelující miny o hmotnosti 16,5 kg na vzdálenost maximálně 2675 metrů. V polovině roku 1918 byly dokončeny prototypy a odeslány na frontu k vyzkoušení. Protože se dobře osvědčily, bylo započato s jejich sériovou výrobou. Ta probíhala ve Škodových závodech a u firmy Brand a Lhuillier v Brně. Do konce války se však žádné minomety nepodařilo vyrobit a jejich dokončení nařídila až československá vojenská správa. Československá armáda převzala celé rozpracované série a do výzbroje bylo zařazeno celkem 241 kusů pod označením 14 cm hrubý minomet vz.18. Ty se staly převážně výzbrojí dělostřeleckého pluku 351 ve Stodu. Po jeho zrušení v roce 1924, byly přiděleny samostatným dělostřeleckým oddílům, které měly zajišťovat výcvik. Zbraň nebyla ještě úplně dořešena a do konce dvacátých let byla hledána vhodné vozidlo k jeho dopravě. Jednalo se o různé druhy kar tažených zpravidla jedním koněm. Zkoušena však byla i adaptovaná hlomozna s károu, která by umožnila i převážení obsluhy. Po dlouhých zkouškách byla nakonec zavedena kára zhotovená podle návrhu škpt. Bestra. Toto vozidlo tažené jedním koněm, bylo konstruováno jako univerzální. Umožňovalo totiž převážení spodní lafety minometu, vrchní lafety s hlavní, nebo příslušného střeliva. S nasazením hrubých minometů vz.18 se počítalo ještě v zářijových dnech roku 1938. Staly se výzbrojí čtyř samostatných oddílů, které byly podřízeny přímo hlavnímu velení. Minomety byly kladně hodnoceny co se týče účinku střely, ale svým dostřelem a konstrukcí již mohly obstát pouze velmi omezeně. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 zabavil minomety vz.18 Wehrmacht. Pouze 24 kusů zůstalo na Slovensku a část z nich byla údajně úspěšně použita ještě v průběhu SNP. Další osudy této zbraně neznáme a patrně se do dnešní doby žádný minomet vz.18 nedochoval.
Technický popis
14 cm hrubý minomet vz.18 je zbraň se sklopnou hlavní, dnovým závěrem, náměrovým řididlem na vrchní lafetě, ložištěm a zaměřovačem.
Hlaveň je ocelová u ústí zesílená opatřená dvěma prstenci.Uvnitř hlavně je hladká nábojní komora spojená kuželovým přechodem s rýhovanou částí opatřenou 24. lichoběžníkovými rýhami.
Závěr je dnový opatřený vyhazovači.
Lafeta se skládá z vrchní a spodní lafety. Spodní lafeta je složena z vrchního a spodního kotouče a ložiště.
Miřidla jsou tvořena zaměřovačem pro minomety a libelovým kvadrantem.
Doprava se děje v rozloženém stavu na dvou karách, na třetí káře je převážena munice.
Střelivo : 14 cm mina vz.18
14 cm ostrá nábojka vz.18b
Obsluha: 4 muži
Prameny a literatura:
Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939
Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně
Předpis D- IV - 15b , VHA Praha - fond Předpisy Čs a Sl
Vojenské technické zprávy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
