Jdi na obsah Jdi na menu
 


2 cm kanon Becker

kanony-kbely-010.jpg

2 cm kanon Becker ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha.

2 cm kanon BECKER

Rozvoj nových bojových prostředků v posledních letech velké války nutil velení bojujících armád hledat adekvátní odpověď. Zdokonalení letadel a především zrod nové zbraně - tanku, si vyžadoval i zavedení nových zbraní.   Jedněmi z nejperspektivnějších se ukázaly velkorážové kulomety a malorážové kanony. Jejich vývoj byl iniciován především v Německu, které bylo novými druhy zbraní nejvíce ohroženo.  Majitel ocelárny v Krefeldu, talentovaný technik a konstruktér Reinhold Becker vyvinul a nabídl německé vojenské správě kanon v ráži 20 milimetrů, který fungoval na principu neuzamčeného závěru s předzápalem. Toto konstrukční řešení umožnilo snížit hmotnost zbraně a především odlehčit lafetaci tak, aby kanon mohl být umístěn i v letounech. Významné bylo i použití  automatiky a tím i vysoká dosahovaná kadence. Zbraň prošla přísnými zkouškami v císařské armádě, a přestože vykazovala ještě řadu nedostatků, byla zahájena její sériová výroba. V  letadlech bylo použito pokusně pouze několik  kanonů a převážná část zbraní našla uplatnění ve výzbroji pěších jednotek. Zde se potvrdila účinnost kanonů v boji proti vzdušným cílům a především proti tankům. Většímu rozšíření děla zabránilo zhroucení Německa a do konce války se podařilo vyrobit pouze asi 200 těchto malorážových děl. Pro kanony označované podle svého konstruktéra jako 2 cm kanony Becker, nebylo v minimalizované Německé armádě místo a děla byla nabídnuta zahraničním zájemcům. Velení vznikající československé armády prozíravě rozpoznalo možnosti nové zbraně, a přestože kanony zatím trpěly řadou dětských nemocí, rozhodlo se zakoupit 47 kanonů a příslušnou munici. Předpokládalo se, že zbraně poslouží k obraně pěchotních jednotek proti letadlům. Neuspokojivě však byla vyřešena  lafetace kanonu a vojenská správa musela obtížně hledat řešení tohoto problému. V roce 1920 byla brněnská Zbrojovka pověřena konstrukcí nové lafety, ale bohužel se její vývoj nepodařilo nikdy dokončit. Kanony byly uloženy ve skladech a armáda si s nimi tak trochu nevěděla rady. Nakonec bylo několik kusů těchto malorážových děl v improvizované lafetaci přiděleno pobřežním četám mostního praporu v Bratislavě. Ještě v březnu 1939 se ve výzbroji československé armády nacházelo 29 kanonů Becker.

Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939
Vladimí Karlický - Československé dělostřelecké zbraně        
VHA Praha - Fond MNO HŠ
SOA Plzeň - Fond Škoda
archiv autora

 

   Tabulka základních technických údajů

Ráže děla

mm

   20,1

Délka hlavně

ráží

40

Délka hlavně

mm

804

Délka vinuté části vývrtu

mm

 

Délka zbraně

mm

 

Hmotnost zbraně

kg

40

Hmotnost lafety

kg

46

Hmotnost děla  

kg

86

Rozsah náměru

stupňů

-10 až +12

Rozsah odměru

stupňů

20

Maximální dostřel

metrů

    2500

Praktický dostřel dálkový

metrů

-

Praktický dostřel výškový

metrů

-

Hmotnost střely

gramů

      140

Hmotnost náboje

gramů

      227

Úsťová rychlost střely

m/s

      500

Praktická rychlost střelby

ran/min

      100

Kapacita zásobníku

nábojů

15

Obsluha

mužů

6

 

 

 

Fotografie