Jdi na obsah Jdi na menu
 


15 cm hrubá houfnice vz.37

 

 

15-cm-h-k1.jpg 

15 cm hrubá houfnice vz.37

 
Výzbroj houfnicových baterií hrubého dělostřelectva na počátku třicátých let tvořily houfnice vz.14/16 a vz.25. Byly to zbraně dobrého světového průměru, ale bylo jasné, že pro výzbroj připravovaného sborového dělostřelectva, bude nutné zavést novou houfnici. Československá armáda měla značně ulehčenou práci, neboť konstruktéři plzeňské Škodovky již od roku 1930 prozíravě vyvíjeli novou hrubou houfnici pro zahraniční zákazníky. Dělo označované jako K1, neslo všechny znaky moderní konstrukce a bylo zavedeno do turecké armády. Dalším zlepšením této zbraně vznikl typ K2 , který byl zaveden do výzbroje armád Jugoslávie a Rumunska. Na toto dělo sec soustředila pozornost výzbrojní komise MNO a po provedení uprav podle jejích požadavků, bylo přikročeno k náročným zkouškám prototypů. Koncem roku 1937 byly zkoušky úspěšně dokončeny a nová zbrań byla zavedena do výzbroje armády pod označením 15 cm hrubá houfnice vz.37. V únoru 1938 bylo objednáno 186 houfnic a okamžitě začala příprava sériové výroby. Bohužel překotný spád událostí nedovolil dokončit zavedení houfnic k útvarům. Jako první měl být přezbrojen dělostřelecký pluk 105 v březnu 1939. Je smutné, že tato zbraň, která patřila k absolutní světové špičce, sloužila již pouze okupantům. O vynikající úrovni této konstrukce svědčí nejen zájem zahraničních zákazníků, například i SSSR a Británie, ale i spěch s jakým ji Wehrmacht zavedl do výzbroje. Houfnice označované jako 15 cm schwere Feld Haubitze 37(t) sezúčastnily již polského tažení a později byly nasazeny téměř na všech bojištích mimo jiné i v Africe, na Balkáně a na východní frontě. Ještě v březnu 1945 bylo na frontě nasazeno 18 těchto houfnic. Po osvobození se na našem území již nenacházela žádná zbraň tohoto typu.
 
 
Technický popis
 
15 cm hrubá houfnice vz.37 je dělo se skluznou hlavní, šroubovým závěrem, kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem, nezávislým zaměřovačem, určená k dopravě motorovým tahačem v jedné dopravní jednotce.
 
Hlaveň je autofretovaná, monobloková ,plášťové konstrukce.
 
Závěr šroubový s plastickým těsněním.
 

Lafeta se skládá z vrchní a spodní lafety. Na vrchní lafetě je uložena kolébka s hlavní, kapalinová brzda se zpruhovým vratníkem a vyvažovači. Spodní lafeta má rozevíratelná ramena, odpruženou nápravu s diskovými koly opatřenými pneumatikami a sklopné podpěry.

 

Miřidla jsou tvořena nezávislým zaměřovačem s panoramatickým dalekohledem.
 
Střelivo:   Časovací granát vz.37
                  Nárazový granát vz.37
                  Polopanceřový granát vz.37
                  Nábojka vz.37
 
Zdroj: Jiří janoušek - Československé dělostřelectvo 1918-1938

             SOA Plzeň , Archiv Škoda 

 

Tabulka technických údajů
Ráže děla
mm
     149,1
Hmotnost děla v palebném postavení
kg
   5200
Hmotnost děla v palebném postavení
kg
   5300
Délka hlavně
ráží
      24
Délka hlavně
mm
   3600
Hmotnost hlavně se závěrem
kg
   1200
Hmotnost závěru
kg
      77
Rozsah náměru
stupňů
+70, - 5
Rozsah odměru
stupňů
      45
Maximální dostřel
m
 15100
Hmotnost střely
kg
      42
Úsťová rychlost střely
m/s
    580
Obsluha
mužů
      12
 
 
 

Fotografie